Archivní databáze Aloise Musila

Výsledkem první fáze digitalizace části rozsáhlého fondu orientalisty Aloise Musila v Muzeu Vyškovska ve Vyškově v rámci projektu Grantové agentury ČR 405/10/0367 je Archivní databáze Aloise Musila, umístěná na servru řešitelského pracoviště – Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

reklama

Na základě podrobného šetření se řešitelský tým rozhodl v roce 2010 zaměřit svou pozornost při procesu digitalizace vedle fotografií na soubor nepublikovaných textů a teprve v další řadě na digitalizaci jen části korespondence, která vzhledem k celkovému rozsahu fondu a omezené časové a finanční dotaci nemohla být – na rozdíl od rukopisné pozůstalosti – zdigitalizována úplně. Zpřístupnění nepublikovaných děl má naopak pro poznání literární aktivity Aloise Musila klíčový význam. Jde o spisy odborné, historicko-dobrodružné, drobnou publicistiku, dva soubory rozhlasových přednášek, 17 svazků souboru článků se souhrnným názvem Výhledy do světa atd. Bylo naskenováno více jak 6500 stran strojopisů (především jde o přírůstek fondu z roku 2006, který byl v rámci prvního roku řešení uspořádaný). Zpřístupnění dosud nepublikovaných rukopisů v pozůstalosti A. Musila (zejména odborného spisu Ze světa islámu, posledního dílu historicko-politické řady Dnešní OrientAfrické Francie –, dobrodružného románu Rytíř Radom – pokračování románu Křižák –, a dalších) představuje jeden z největších přínosů databáze. Neobyčejně rozsáhlá Musilova publikační činnost byla po 69 letech od jeho úmrtí digitalizací prakticky scelena!

Digitalizován byl hlavní fotografický fond (cca 1300 snímků). Doplnění velkého počtu metadat k fotografiím pomáhá odborně uspořádat většinu Musilovy fotodokumentace. Jde zejména o topografickou identifikaci, určení autorství snímků (vedle Musila jsou to A. L. Mielich, Carl Raswan, Antonio Barberis), určení dublet, třídění na publikované a nepublikované záběry atd.

Výběr ukázky korespondence byl složitý a nebyl náhodný. Byl proveden tak, aby zahrnoval důležitá údobí života A. M. a zahrnuje jak dopisy soukromé, tak korespondenci s odborníky (např. C. H. Becker, J.-J. Hess, L. Cheikho, R. Koldewey, T. Nöldeke, E. Oberhummer, F. Hommel). Výběr korespondence měl ukázat osobnost A. M. v plné šíři a bylo zohledněno i jeho rané období, kdy pracoval ve Vídni a dopisoval si se svojí sestrou Karlou, která jediná z jeho rodiny zajišťovala kontakt s rodiči, sourozenci a potažmo i s rodnou vesnicí Rychtářovem. Ukazuje vztah A. M. k rodné obci (korespondence s rodinou Lusků). Dopisy A. M. s Maria Antonia von Parma jasně dokazují, že tady byl navázán úzký kontakt, kdy se matka budoucí císařovny Zity svěřuje Musilovi s rodinnými záležitostmi, jako je nemoc dětí či později úspěch syna Sixta de Bourbon Parma na studiích.

Pro badatele zabývající se osobností Aloise Musila, ale i archeology, orientalisty, arabisty, religionisty, biblisty, historiky a bohemisty (rukopisy dobrodružné literatury pro mládež) jsou výsledky projektu velkým přínosem a pomáhají české badatelské prostředí přiblížit vyspělým zemím, kde je pozůstalost Musilových kolegů (T. E. Lawrence, G. Bell) již dávno zpracovaná a přístupná na internetu. Databáze představuje základ, který je možné dále rozvíjet. Je moderním a všude ve světě přístupným nástrojem pro specialisty uvedených oborů a pomůckou k jejich dalšímu bádání. Digitalizace archiválií navíc přispívá blahodárně k jejich dalšímu uchovávání, protože již není třeba fyzický kontakt badatelů s archiváliemi. (Projekt přispěl ke konzervaci též nákupem moderních nekyselých obalů, do kterých byly uloženy v prvním roce řešení projektu.)

Vytisknout